KSČM

(21.12.2009) 6. schůze Senátu (květen 2009)

Kopie stenozáznamu:

 

Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Jistě nikdo z nás nepochybuje o významu veřejnoprávních médií pro fungování demokratické společnosti. Hrají v ní nezastupitelnou úlohu garantovanou nezávislostí na politických stranách, státních orgánech a hospodářském vlivu.

Jistě se asi shodneme i v kritice těch či oněch aspektů práce českých veřejnoprávních médií, jejich objektivity, skladby programu a podobně.

Předkládaný senátní návrh zákona o zrušení rozhlasových a televizních poplatků však není o práci médií veřejné služby ani o způsobu jejich financování. Je primárně o jejich nezávislosti. A připomeňme si, že nezávislost médií veřejné služby se chápe především jako nezávislost na politických či hospodářských vlivech.

V důvodové zprávě je předmět úpravy návrhu zákona charakterizován. Navrhuje se zrušit institut rozhlasových a televizních poplatků a dále pak přenést odpovědnost na financování veřejnoprávních médií na stát. Takže se tu navrhuje vybudování té nejsilnější možné závislosti médií veřejné služby na politickém a hospodářském vlivu, totiž závislosti finanční.

V důvodové zprávě se zdůrazňuje i skutečnost, že nezávislost médií veřejné služby má zůstat zachována. Obávám se však velmi vážně, že důsledky navrhovaného zákona by mohly vést k pravému opaku, tedy k výraznému oslabení nezávislosti našich veřejnoprávních médií. To je moje zásadní námitka.

Ještě pár poznámek si dovolím.

Za prvé, stávající způsob financování veřejnoprávních médií je v Evropě běžný, pokud existují odlišnosti, pak jsou nevýznamné nebo dané důvody spíše historickými.

Za druhé, nynější náklady na financování veřejné služby se odhadují na méně než čtyři procenta z vybrané částky a jistě budou klesat s rozvojem využívání informačních technologií.

Za třetí, stávající systém financování je již vžitý a v zásadě bezproblémový.

Za čtvrté, pokud by byla veřejnoprávní média financována jako mandatorní výdaj z inkasa daně z přidané hodnoty, pak kde se na to v případě krize vezme? Budou se krátit jiné výdaje? Které? Budou se zvyšovat daně? A které?

Za páté - byl tento návrh konzultován v širším okruhu zainteresovaných osob a s jakým výsledkem? Dokážeme si skutečně již nyní představit všechny možné důsledky přijetí tohoto zákona?

A nakonec ještě jednu poznámku. Při přípravě na toto vystoupení jsem si prošla diskusi na internetu k tomuto problému. Jak jistě víte, jako svůj návrh představoval médiím tento senátní návrh zákona pan Kožušník, a to v rámci své kampaně k volbám do Evropského parlamentu. Reakce byly různé. Dílem souhlasné od těch, kteří přivítali rušení jakékoliv platby, dílem rozpačité od těch, kteří od kandidáta pravice neočekávali návrh posilující přerozdělovací funkci státu a snížení významu občana ve společnosti. Dílem - a troufám si tvrdit, že největším - zamítavé od těch, kteří soudí, že demokracie občana prostě něco stojí.

Vzhledem k výše uvedenému se proto domnívám, že návrh tohoto senátního zákona, senátní tisk č. 52, není dopracovatelný. Je hoden důsledného přepracování a následné podrobné diskuse odborné i laické veřejnosti. Navrhuji ho tedy zamítnout.

Děkuji za pozornost.