KSČM

(16.1.2010) Rozhovor vyšel v deníku Haló noviny v květnu 2009

Vyspělá společnost se musí postarat o seniory

Rozhovor Haló novin se senátorkou Martou Bayerovou (KSČM)

Minulý týden jste se zúčastnila prvního sjezdu Rady seniorů ČR. I když jsme ve zpravodajství z tiskové konference těsně před sjezdem o Radě a sjezdu informovali, přesto vás prosím, můžete tuto organizaci trochu představit?

Rada seniorů ČR vznikla v roce 2005. Čtyři roky obhajovala svoje pozice na veřejné scéně až dospěla k historicky prvnímu sjezdu, který se konal minulý pátek 15. května. Jedná se o dobrovolnou organizaci, která hájí zájmy - jak ostatně vyplývá už z jejího názvu - seniorů. A těmi budeme dříve či později všichni. Radu založilo 12 členských organizací sjednoceného důchodcovského hnutí zhruba s půlmilionovou členskou základnou. Za všechny jmenuji alespoň Asociaci důchodců odborářů při ČMKOS, Svaz důchodců ČR, Český svaz bojovníků za svobodu, Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska, Jednotný svaz pracovníků ve zdravotnictví, Sdružení obrany spotřebitelů České republiky či Český svaz žen. Postupem času vstoupily do Rady seniorů ČR další organizace. Rada seniorů tedy disponuje reprezentativní mírou suverenity k výkonu vyjednávacích, konzultativních, dohadovacích, informačních, iniciativních, kontrolních, mezigeneračně sjednocujících a poradních funkcí ve vztahu k vládě, resortům, parlamentu a k dalším ústavním činitelům. Fakticky zastupuje téměř dva miliony příjemců starobních důchodů.

Co je posláním Rady?

Posláním Rady, která v ČR vznikla po vzoru západní Evropy, je vytváření otevřené společnosti pro všechny generace, koncipování mezigeneračních vztahů, dialogu a tolerance, aktivizace starší generace pro duchovní, kulturní, sociální a společenský rozvoj.

Rada seniorů ČR je tedy sdružení, zastřešující řadu organizací. Předpokládám, že za seniory jedná o jejich problémech s ministry zdravotnictví či práce a sociálních věcí. Je to tak?

Zástupci Rady seniorů v čele s předsedou Zdeňkem Pernesem jednali mnohokrát s představiteli politických stran, ministry i s prezidentem Václavem Klausem. Předkládali návrhy zákonů týkající se života seniorů, mnohé právní normy pravidelně připomínkují. Na sjezdu byla delegátům předložena zpráva o činnosti Rady za čtyři roky, ve které je dokumentována veškerá její činnost. A věřte, že je dost bohatá.

Představitelé seniorů při setkáních se členy vlády i s prezidentem republiky často vyjadřovali obavy z dopadů tzv. reformy veřejných financí na nejstarší generaci. Jejich obavy vyplývají také ze zvyšování nájemného, které je pro řadu starších lidí neúnosné a nutí je opouštět současné byty. Menších bytů za dostupnou cenu je však málo. Mnozí senioři tedy žijí ve strachu z vystěhování. Problémy jsou podle představitelů Rady seniorů pochopitelně i v reformě zdravotnictví. Mnohé penzisty donutily poplatky ve zdravotnictví nejednou sáhnout do jejich skromných úspor.

Patříte k zákonodárcům, kteří se s voliči setkávají prakticky denně. Často jsou mezi nimi právě senioři. Co podle vás nejvíc postrádají? Mohou si lidé v ČR, kteří většinu života poctivě pracovali, užívat jako penzisté spokojené stáří? Pokud ne, tak proč?

Na sjezdu Rady seniorů jsem připomněla, že KSČM jako jediná strana hájí otevřeně zájmy seniorů. Citovala jsem náš politický program, kde najdeme heslo Důstojné stáří . Vždyť naše členská základna je z velké části tvořena právě seniory. Naši poslanci předkládali novely zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví, důchodovou reformu, nehlasovali pro posunutí věku odchodu do důchodu. Pro komunisty totiž heslo Důstojné stáří není pouhou frází. Víme, že vyspělost společnosti lze posuzovat podle toho, jak pečuje o své staré občany. Jak se staráme o rodiče, tak se budou jednou starat naše děti o nás.

KSČM ve svém politickém programu usilovně prosazuje problematiku života seniorů. Chceme od vlády státem garantovaný průběžný, příjmově i generačně solidární penzijní systém, který by seniorům zabezpečil po poctivě vykonané práci důstojné stáří. Bohužel mnoho starých lidí, kteří celý život poctivě pracovali, nemá jistoty klidného stáří. Ve svém volebním obvodě, ve Znojmě, ale i po celé České republice, se setkávám se seniory, o které se nemá kdo postarat, kteří nemají zabezpečené základní životní jistoty. Neustále se setkávám s nedostatkem domů pro seniory, s nedostatkem domovů důchodců, chybí například i běžné charitativní služby. Charitní organizace (většinou privátní či církevní) zabezpečí donášku jídla a dvě až tři návštěvy v domácnosti. Ale neustále přibývá případů, kdy staří lidé nemohou zůstat ani chvíli sami. Jak jinak než ze zdravotních důvodů. Jejich děti, kterým je průběžně prodlužován věk odchodu do důchodu, nemohou zůstat doma a starat se o rodiče. Jejich péči stát nijak neocení. A když se ke stáří přidá nemoc, je to zlé.

Finance vydané za zdravotní i sociální péči nestačí. Představte si, že se v pečovatelských domech platí i donáška pošty do rukou adresáta. A navíc - copak dnes může žena po padesátce zůstat doma se svojí nemocnou matkou a pečovat o ni třeba i rok dva? Ve chvíli, kdy se bude chtít vrátit do práce, o ni nikdo nebude stát. Totéž platí i o mužích.

Přibližte, prosím, co KSČM v důchodové politice prosazuje?

Prosazujeme zachování 40 procent důchodu z průměrné mzdy. Chceme, aby se prováděly průběžně takové změny tohoto systému, které by vedly k jeho udržení. Například platby náhradní doby, vyrovnání podmínek odvodů na důchodové pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců. Případné převedení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti i části výnosu spotřební daně do důchodového pojištění, zvýšení odvodové povinnosti a další opatření. V programu KSČM nechybí podpora umožnění připojištění k důchodu i nadále na dobrovolném základě s možným příspěvkem zaměstnavatele. Prosazujeme, aby tento systém nebylo možné zneužít, a aby sloužil prioritně k navýšení důchodů, případně umožňoval dřívější odchod do důchodu.

Deklarujeme také automatickou, včasnou a zákonnou valorizaci důchodů. Jsem přesvědčena o tom, že vyspělost a úroveň lidské společnosti se pozná právě podle toho, jak se dovede postarat o své seniory.

Lidé se dožívají vyššího věku, zejména pravice proto chce věk pro odchod do důchodu stále zvyšovat. Už nyní však nemůže leckdy padesátník najít práci... Neexistuje u nás určitá diskriminace podle věku?

Není sice oficiální, ale přesto existuje. Proto zásadně nesouhlasím se zvyšováním věkové hranice odchodu do důchodu. Jsou profese, ve kterých to prostě nelze. Mám na mysli například horníky, hutníky, železničáře, řidiče autobusů, ale i učitele. Víte, taková paní učitelka na prvním stupni, která učí ty malé prcky číst, psát a počítat, ale mnohdy ještě i zavazovat tkaničky u botiček a smrkat do kapesníku, musí být v šedesáti letech naprosto vyčerpaná. A děti z ní rovněž. Není práce ani pro mladé lidi po škole. Kde si osvojí pracovní návyky, když po skončení studia nezačnou hned pravidelně chodit do zaměstnání?! Prostě bychom se měli nad celým problémem, který se týká nás všech, nejen starších spoluobčanů a důstojného stáří, zamyslet.

21. května 2009, Marie KUDRNOVSKÁ