Dost často v poslední době čelím otázkám, co jsme se ve sněmovně a parlamentu zbláznili a připravujeme mladé maminky o více než pětinu mateřského příspěvku a o kolik že jsme si snížili my zákonodárci své platy. Odpovídám, že sice zástupci naší strany tento návrh nepodpořili, ale je to bez toho marné. Politikům z Prahy lidé nic neodpustí.
Ale ono je to opravdu podle mě nefér, trestat za krizi maminky s dětmi. Žádné jiné sociální skupině onen balíček nesnižuje příjmy o 20 %, ani o 15, ani o 10 a ani o 5. Není to omluvitelné.
Pan senátor Liška zde jmenoval důvody, proč se u nás nerodí víc dětí. Je vidět, že na jeho řeč se tady odvolávalo vás víc, asi nám zasadil nějakého brouka do hlavy, a měli bychom si na toto téma vážněji podebatovat někdy jindy. Ale já jsem přesvědčena, že mateřský příspěvek, resp. jeho výše, je určitou jistotou finančního zajištění rodiny při rozhodování, zda dítě mít, anebo skutečně, jak říkal kolega Liška, využít jiných možností a dítě vůbec neporodit.
Troufnu si vám připomenout moji osobní zkušenost V roce 1989 se mi narodil mladší syn Jiří. Šla jsem na mateřskou dovolenou coby profesorka na střední škole. Manžel, který tenkrát pracoval v JZD, přišel o práci. Bohužel finanční příspěvek ani tehdy nám nestačil k zabezpečení čtyřčlenné rodiny, protože jsem měla staršího syna, a maminky, kterou jsem měla v důchodu a kterou dochovávám. V pondělí měla 88 let. Musela jsem mateřskou přerušit, jít do práce. Také to nebylo asi správné rozhodnutí.
Shodou okolností jsem v našem výboru vystupovala na posledním zasedání jako zpravodajka k vládnímu dokumentu Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Tento dokument se mi velice líbil. Stanoví v různých oblastech cíle, kterých potřebujeme dosáhnout, abychom i v roce 2030 zajistili našim potomkům prosperující zemi. Na několika místech tohoto dokumentu se píše, že to nepůjde bez podpory mladých rodin, bez podpory v mateřství. Tomu každý z nás rozumí. Uznávám, dokument také obsahuje potřebu snižování naší zadluženosti, pokud možno vyrovnaného státního rozpočtu a snížení dluhu veřejných financí.
Jsme ale v situaci, kdy je náš veřejný dluh zhruba 1 317 miliard korun a snížením mateřské ušetříme zhruba 1,5 miliardy korun.
Je to trošku výsměch pro logické počítání. V této zemi stavíme předražené dálnice, máme drahou státní správu, jsme proslaveni mírou korupce a rozkrádání státního majetku. Prohráváme v arbitrážích miliardy korun, umíme prodávat byty OKD soukromé firmě o mnoho miliard levněji než je jejich tržní cena a také umíme bohužel připravit maminky o dvacet procent jejich podpory v mateřství. Za těchto podmínek nemůžeme zajistit udržitelný rozvoj naší země a obávám se, že ani dlouhodobý sociální smír. Proto budu hlasovat pro přijetí navrhovaného zákona vracející mateřský příspěvek na úroveň roku 2009. Děkuji vám za pozornost.
Dle stenozáznamu