KSČM

(1.6.2010) Stalo se na 19. schůzi Senátu

   Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já vím, že už máte hlad, ale přesto bych si dovolila vystoupit k projednávanému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě.

   Tento institut je mi velmi sympatický, protože se může stát účinným nástrojem daleko širšího zapojení občanů EU do samotného řízení Unie. Může to být jeden z efektivních nástrojů, který sníží tak často zmiňovaný a kritizovaný demokratický deficit Unie.

   Současně budou občanské iniciativy ze své podstaty posilovat vzájemnou spolupráci občanů EU na horizontální úrovni. Může to vést k jejich lepšímu poznávání a vzájemné spolupráci. Nemám tedy problém souhlasit s celkově pozitivním duchem vyjádření Senátu k tomuto návrhu nařízení. Ale přesto bych chtěla něco říci konkrétně k jednomu bodu.

   Tak jak jsme slyšeli, v článku II. odst. 1 se uvádí - cituji: „Senát je znepokojen skutečností, že Komise nejen nevyslyšela žádost Senátu PČR obsaženou v usnesení č. 411 o zvýšení minimálního počtu podepsaných osob za členský stát, ale tato hranice byla v případě ČR dokonce snížena na 0,16 % populace, přestože takto nízká hranice usnadňuje propagaci minoritních názorů směřujících k potlačení základních lidských práv a základních svobod a neodpovídá většinové politické tradici v členských státech, které na základě zkušenosti stanovily tuto hranici podstatně výš.“ Konec citace.

   Proto tedy k otázce požadovaného zvýšení minimálního počtu podepsaných osob bych chtěla říci:

1. Pokud bychom na tom trvali, pak bychom také měli říci, na čí úkor chceme zvýšit tento počet pro Českou republiku. Kterému členskému státu EU by pak měl být počet snížen a proč. Protože když budeme chtít zvýšit tento počet poměrně všem zemím, pak zřejmě dojde k porušení článku 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

2. Návrh nařízení stanoví, že například pro Německo je stanoven minimální počet podepsaných osob ve výši 72 000. Pro Českou republiku je počet stanoven ve výši 16 500. A to má Německo osmkrát více obyvatel než máme my. Kdyby měl být počet pro Českou republiku stanoven osmkrát níže vzhledem k Německu, pak by u nás muselo stačit jen 9 000 signatářů. Uznávám sice, že průměr pro celou EU je 0,2 % a my máme 0,16 %, ale stanovení počtu podepsaných osob je však pro všechny dáno podle degresivně proporčního pravidla.

3. Ke zdůvodnění požadavku na zvýšení počtu podepsaných osob bych chtěla říci toto: V návrhu vyjádření Senátu se uvádí, že požadujeme pro Českou republiku vyšší počet podepsaných osob, protože takto nízká hranice usnadňuje propagaci minoritních názorů směřujících k potlačení základních lidských práv a základních svobod a neodpovídá většinové politické tradici v členských státech, které na základě zkušenosti stanovily tuto hranici podstatně výš. Nechceme tím snad říci, že máme v naší zemi vyšší procento občanů, kteří propagují potlačování lidských práv a základních svobod, než je tomu v jiných zemích EU? Tomu nevěřím.

4. K možnosti, jak zabránit zneužití občanské iniciativy. Projednávaný návrh nařízení EU obsahuje i systém kontroly přípustnosti občanské iniciativy, který by měl odhalit ty iniciativy, které zjevně odporují hodnotám Unie. Mezi ně by jistě patřily i ty, které by propagovaly potlačování základních lidských práv a základních svobod. Tak proč vůbec požadovat zvýšení počtu signatářů?

   Vzhledem k výše uvedeným poznámkám považuji článek II. odst. 1 našeho usnesení za zmatečný a nevhodný. Doporučuji ho proto z projednávaného textu tento článek vypustit.

 

Děkuji za pozornost.

 

Dle stenozápisu