KSČM

(1.6.2011) Rozhovor zveřejnily Haló noviny dne 31.5.2011

Energie je základem života

Minulý týden jste se zúčastnila výjezdního zasedání senátního podvýboru pro energetiku do Jaderné elektrárny Temelín.

Co bylo cílem vaší návštěvy?

Sešli jsme se v Týnu nad Vltavou společně se starosty obcí havarijního pásma Jaderné elektrárny Temelín (JETE) ke společné besedě o dalším rozvoji výroby jaderné energie v České republice a současně také o konkrétních problémech obcí v havarijním pásmu nejen Temelína, ale i Dukovan. Senátoři objasnili návrh změny zákona o rozpočtovém určení daní, kterým by určitý finanční příspěvek dostávaly obce od elektráren přímo ze zákona. Tím by se samozřejmě upevnila spolupráce obcí s elektrárnami.

Některé země přehodnocují výrobu energie z jádra po obrovském neštěstí v japonské Fukušimě. Jak se k této věci staví Evropská unie?

Havárie jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku přinesla přehodnocování výstavby nových jaderných bloků, což by mohlo vést k nárůstu cen jaderných projektů a také ke změně termínů jejich dokončení. Větší opatrnost si vyžádá rovněž prodlužování životnosti jaderných elektráren. Evropská komise připravuje zátěžové testy pro všechny jaderné elektrárny v EU, které zjistí úroveň bezpečnosti evropských jaderných zdrojů. Připomeňme, že těmto testům se musí podrobit všech 143 existujících jaderných reaktorů v Unii. Dohodli se na tom zástupci všech členských zemí minulý týden. S kontrolou se začne už 1. června.

Můžete přiblížit, o jaké zátěžové testy půjde?

Země EU se dohodly na prověření rizik, která může pro jaderné elektrárny znamenat především příroda. Jde o to zjistit míru ohrožení, jakou pro jednotlivé reaktory představuje nejen zemětřesení, ale také silné mrazy, velké záplavy, nebo i jen prosté stárnutí materiálu. Zkoumání se ovšem zaměří rovněž na možnost leteckých havárií nebo požárů v blízkosti elektráren. V úvahu by se mělo brát i možné selhání člověka. Ačkoli možné teroristické útoky předmětem testů nebudou, bude se posuzovat vybavení a ochrana elektráren proti takovému případnému útoku.

Zátěžové testy jaderných elektráren budou mít tři fáze. V první fázi každý provozovatel prověří své vlastní zařízení podle stávajících norem a své poznatky sdělí Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V druhé fázi provede na zařízení testy sám SÚJB a ve třetí může zařízení prověřit Evropská komise. Výsledky testů mají být zveřejněny příští rok v dubnu. Jestliže někdo bude mít neuspokojivé výsledky, opatření bude na daném státě, ve kterém se elektrárna nachází. Nikdo nehodlá členským zemím Evropské unie nařizovat skladbu energetických zdrojů a odrazovat je od jaderné energie. Musí však být zajištěno, aby výroba energie z jádra byla co nejbezpečnější, rizika, která s sebou přináší nevyzpytatelné chování přírody, je třeba brát v úvahu. Průzkum společnosti ČEZ prokázal, že v Temelíně je možné vybudovat i dva obří jaderné reaktory o výkonu 1600 megawattů, což se dosud považovalo za nemožné.

Lidi určitě zajímá, zda je to bezpečné?

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová potvrdila, že mohutnost reaktorů nemá nepříznivé dopady ani na jejich bezpečnost. V Temelíně sice nehrozí tsunami, ale jedním ze zvažovaných rizik musí být například teroristický útok, který by mohl zařízení vyřadit z provozu. Volba mohutných bloků by znamenala vyšší náklady pro operátora přenosové soustavy ČEPS. Společnost ČEPS, a. s., je ze zákona provozovatelem české energetické přenosové soustavy, která je páteřní sítí elektrizační soustavy ČR. Operátor ČEPS by chtěl vše dokončit tak, aby mohly nové bloky v Temelíně začít vyrábět elektřinu již po roce 2020.

Tím však lidé ze sousedního Německa či Rakouska asi moc nadšeni nebudou…

Obavy z dostavby Jaderné elektrárny Temelín mají Sasové, kteří zaslali vládě premiéra Petra Nečase další požadavky. Vědí však, že nemají prakticky žádný vliv na suverénní české rozhodnutí o případné dostavbě. S plánovaným odstupem Spolkové republiky Německo od výroby jaderné elektřiny by se mohl silně zvýšit vývoz české jaderné energie právě k těmto našim západním sousedům. Hlavním problémem však bude rozšíření přenosové sítě především na německé straně.

Stále se bavíme jen o Temelínu, ale co starší Dukovany? Do kdy by měly vyrábět elektřinu?

V besedě se starosty i představiteli temelínské elektrárny a nakonec i na tiskové konferenci se pochopitelně o prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany hovořilo. Pro informaci upozorňuji, že v Dukovanech jsou čtyři jaderné bloky a v Temelíně jen dva. Každý z nich má povolení k provozu na dobu deseti let. Pak musí provozovatel předložit žádost o nové povolení a doložit patřičnou úroveň bezpečnosti. V Dukovanech toto nastane pro jeden blok v roce 2015, pro zbývající bloky pak v letech 2016 a 2017. Podle Dany Drábové by neměl být problém prodloužit životnost Dukovan až do roku 2025, dokonce existují návrhy, že by mohla a měla pracovat až do roku 2035.

Co by zastavení výroby elektřiny v Dukovanech znamenalo pro lidi z okolí?

Na jednání se starosty z okolí Temelína senátoři upozornili na negativní dopad v případě odstávky Dukovan na celý region. Sociálně ekonomické dopady by byly velmi negativní. V regionu s již tak velkou nezaměstnaností by ztráta dalších pracovních míst byla citelná, také by se přestala rozvíjet infrastruktura. Prodloužení »životnosti« Dukovan se řešila i v energoregionu. Asi před měsícem se v Hrotovicích jednání zúčastnili poslanci i senátoři z daného regionu, kteří spolupracují s jadernou elektrárnou. Za KSČM tam byl předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik, který je v Hrotovicích doma, a já za senátory. Byli tam i zákonodárci z jiných stran.

Na elektrárnu navazuje řada služeb v okolních městech a obcích. Lidé tam dojíždějí i ze Znojma, i vzdálenějších míst. Dukovany si už nyní vychovávají středoškolské technické kádry v Třebíči a uvažují, že totéž bude v Moravském Krumlově. I to by v případě zavření dukovanské elektrárny padlo. Nejen na Vysočině, kde se Dukovany nacházejí, by přibylo nezaměstnaných, odrazilo by se to i v Jihomoravském kraji. Ještě upozorním na to, že v Dukovanech, které prý mají lepší turbíny, se vyrábí jedna kilowatthodina za 60 haléřů, zatímco v Temelíně za 1,10 Kč. Senátoři při setkání se starosty z okolí Temelína upozornili, že v ideální situaci běžící výroby obou jaderných elektráren by stát mohl do budoucna energii vyvážet. Česká republika by se stala nezávislou na dodávce elektrické energie. Je to ovšem běh na dlouhou trať, ale existují velmi reálné šance tento běh vyhrát.

Zdroj zde