KSČM

Minulou středu 18. 5. 2011 jsem se zúčastnila výjezdního zasedání podvýboru pro energetiku na Jadernou elektrárnu Temelín.

V Týnu nad Vltavou jsme se sešli společně se starosty obcí havarijního pásma Jaderné elektrárny Temelín (JET) ke společné besedě nad dalším rozvojem výroby jaderné energie v ČR a současně i ke konkrétním problémům obcí v havarijním pásmu nejen Temelína, ale i Dukovan. Senátoři objasnili návrh změny zákona o rozpočtovém určení daní, kterým by určitý finanční příspěvek dostávaly obce od elektráren přímo ze zákona. Tím by se samozřejmě upevnila spolupráce obcí s elektrárnami.

Havárie jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku způsobuje přehodnocování výstavby nových jaderných bloků, což by mohlo vést k nárůstu cen jaderných projektů a také ke změně jejich termínů dokončení. Zvýší se rovněž opatrnost v prodlužování životnosti JE.

Evropská komise připravuje zátěžové testy pro JE, které zjistí úroveň bezpečnosti evropských jaderných zdrojů.

Nehodlá ale členským zemím nařizovat skladbu energetických zdrojů a odrazovat je od jaderné energie.

Zátěžové testy JE budou mít tři fáze. V první každý provozovatel prověří své vlastní zařízení podle stávajících norem a své poznatky sdělí Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V druhé fázi provede na zařízení testy sám SÚJB a ve třetí může zařízení prověřit Evropská komise.

Průzkum společnosti ČEZ prokázal, že v Temelíně je možné vybudovat i dva obří jaderné reaktory o výkonu 1600megawattů, což se dosud považovalo za nemožné.

Předsedkyně SÚJB Dana Drábová potvrdila, že mohutnost reaktorů nemá nepříznivé dopady ani na jejich bezpečnost.

Přestože v Temelíně nehrozí tsunami, je jedním ze zvažovaných rizik teroristický útok, který by mohl zařízení vyřadit z provozu.

Volba mohutných bloků by znamenala vyšší náklady pro operátora přenosové soustavy ČEPS, který by chtěl vše dokončit tak, aby mohly nové bloky v Temelíně začít vyrábět již po roce 2020.

Obavy z dostavby Temelínské elektrárny mají Sasové, kteří zaslali vládě do Prahy další požadavky. Vědí však, že nemají prakticky žádný vliv na suverénní české rozhodnutí o případné dostavbě.

S plánovaným odstupem Německa od výroby jaderné elektřiny by se mohl silně zvýšit vývoz české jaderné energie právě tam. Hlavním problémem bude rozšíření přenosové sítě především na německé straně.

V besedě se starosty i představiteli JET a nakonec i na tiskové konferenci však zazněl ještě jeden velký problém. A to je prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany.

Pro informaci upozorňuji, že v Dukovanech jsou čtyři jaderné bloky a v Temelíně jen dva. Každý z nich má povolení k provozu na dobu deseti let. Pak musí provozovatel předložit žádost o nové povolení a doložit patřičnou úroveň bezpečnosti. V Dukovanech toto nastane pro jeden blok v roce 2015, pro zbývající bloky pak v letech 2016 a 2017.

Podle Drábové by neměl být problém prodloužit Dukovany až do roku 2025, dokonce existují návrhy na její prodloužení až do roku 2035.

Na jednání se starosty okolí Temelína bylo senátory jasně upozorněno na negativní dopad, v případě odstávky Dukovan, na celý region. Okamžitě by se projevily sociálně ekonomické negativní dopady, ztráta pracovních míst v regionu s již tak velkou nezaměstnaností, přestala by se rozvíjet infrastruktura.

Senátoři upozornili, že v ideální situaci běžící výroby obou elektráren, by stát mohl do budoucna energii vyvážet. Česká republika by se stala nezávislou na dodávce elektrické energie.

Je to ovšem „běh na dlouhou trať“, ale existují více než reálné šance tento „běh“ vyhrát.