KSČM

Minulý týden zasedal Senát Parlamentu ČR na své desáté schůzi. Projednalo se celkem čtyřicet devět zákonů a při některých byla atmosféra v sále opravdu „hustá“.

Snad největší pozornost byla věnována novele o veřejném zdravotním pojištění. Diskuse byla značně podrobná a fundovaná, protože lékaři jsou v Senátu dostatečně zastoupeni.

Osobně jsem upozornila na zprávu v tisku ze dne 19. 7. 2011 o stanovisku Národní ekonomické rady vlády (NERV), který byl vyjádřen v tzv. Desateru pro národní zdravotnictví. Dovolím si citovat zprávu ČTK: „Podle expertů z NERVu by chroničtí pacienti neměli platit poplatky ve zdravotnictví. Podle šéfa skupiny expertů Miroslava Zámečníka hrozí, že když chronici musejí platit, odkládají návštěvu lékaře až do doby, kdy se jejich stav zhorší a péče pak stojí zdravotní pojišťovny víc.“

Nemá smysl zatěžovat chronicky nemocného, který čerpá hodně péče – to je výrok pana ministra Leoše Hegera. Podmínkou by měl být vstup pacienta do zvláštního programu a jeho plnění…

Experti také doporučují, aby všichni pacienti platili poplatky v nemocnici jen měsíc. Další pobyt by už byl bez poplatků.

Nevím, co si to vláda s námi hraje za hry. Předkládá nám návrhy na další a další poplatky ve zdravotnictví pro všechny a přitom si ministr klidně navrhne odpustit placení chronicky nemocným. Senátoři měli schválit zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici bez časového omezení a vládou oceňovaní experti doporučují platit jen jeden měsíc.

To už není Kocourkov, ale tragédie naší země, projev naprosté degradace vládnutí. A nabízí se otázka, zda to není úmysl zcela zdevastovat naše zdravotnictví a přivést ho k jeho snadné a levné privatizaci.

Za druhé jsem upozornila na výsledky Českého statistického úřadu, kde se upozorňuje, že počet lidí ohrožených chudobou se loni zvýšil o 50 tisíc na celkový počet 936 tisíc lidí u nás. Tedy asi každý devátý občan žije z příjmu 9 329 Kč a asi 64% domácností jen s obtížemi vychází se svými příjmy.

A my jim zvyšujeme soudní poplatky, zdravotní poplatky, zvyšujeme DPH a kdo ví, co ještě. My jim znemožňujeme žít v právním státě, mít zdravotní péči a kvalitní život vůbec.

Někteří členové naší vlády jsou na to zřejmě hrdí. Hrdí na taková rozhodnutí jsou i zákonodárci z řad vládní koalice.

Já se za to stydím, a proto nemohu takovéto zákony podporovat.