KSČM

(26.7.2011) Stalo se na desáté schůzi Senátu dne 20.7.2011

Senátorka Marta Bayerová:  Já se opravdu omlouvám. Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, z mailů, které jsme v poslední době obdrželi, je zřejmé, že tento poslanecký návrh změny zákona je podporován především občanskými a jinými sdruženími otců. Chci proto hned úvodem svého vystoupení zdůraznit, že já tento návrh novely zákona odmítám vnímat jako soupeření otců a matek. Je mi lhostejné, pro kterého z rodičů bude výhodnější. Pro mě je důležité, že právním úprava péče o dítě a zejména střídavá výchova musí být výhodná pro děti samotné.

Musím se přiznat, že mi nebylo zcela jasné, co tento návrh změny zákona vlastně znamená. Jaké bude mít praktické důsledky. Dosud platí, že soud může rozhodnout o střídavé výchově, jestliže budou splněny podmínky, že jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, oba mají o výchovu zájem a že to bude v zájmu dítěte. Nyní by mělo podle návrhu platit, že za splnění stejných podmínek soud svěří dítě do střídavé výchovy rodičů. Tedy ne, že může svěřit, ale svěří. Co to bude v praxi znamenat?

Konzultovala jsem tento problém s několika právníky, soudkyněmi, soudci i podporovateli tohoto návrhu z řad otců. Jedni se domnívají, že se vlastně nic nezmění, protože stále platí tytéž podmínky pro svěření dítěte do střídavé výchovy. Druzí v něm spatřují symbolickou deklaraci snahy o zachování péče obou rodičů. Jiní se ovšem obávají, že tato změna bude zneužívána tím z rodičů, jehož návrhu soud v zájmu dítěte nevyhoví.

Soudní spory se budou protahovat a také prodražovat. Takže přijetím této novely zákona se vůbec buď nic nezmění, nebo se soudní spory zkomplikují a prodlouží. A to většinou v neprospěch dětí, které budou o to déle ovlivňovány atmosférou rodičovských sporů.

To je hlavní důvod, proč jsem proti tomuto návrhu změny zákona. Nic pozitivního ve prospěch dětí totiž nepřináší. Současně chci ale poznamenat, že problematika střídavé výchovy si podrobněji odbornou diskusi a možná i přesnější právní úpravu zaslouží. Například zda má existovat nějaká věková hranice dítěte pro vhodnost střídavé výchovy, zda a kdy by měl být vyžadován jeho souhlas. Zda má platit, že by dítě nemělo během střídavé výchovy měnit svoji školku či školu, nebo to naopak pro něj může od určitého věku být přínosem. Jaké období střídavého pobytu, v jakém věku a za jakých podmínek může být v zájmu dítěte.

Těchto otázek jen víc. Jsem přesvědčena, že vztahy mezi rozvedenými rodiči a dětmi se nedají shrnout do jednoho zákona. Rozhodně nepodceňuji úlohu kteréhokoli z rodičů pro výchovu dětí a ráda podpořím takové změny zákona, které dětem zajistí harmonický rozvoj.

Tento návrh změny zákona to však podle mého přesvědčení není. Protože ale nemám připomínky k další části zákona věnované otcovství, budu hlasovat pro pozměňovací návrh ÚPV. Děkuji vám za pozornost.

 

Dle stenozáznamu