KSČM

Prof. Ing. B. Svoboda DrSc.

Co se skrývá za projektem

„Výcvik pilotů USA na vrtulníky Mi-17“?

Prof. Ing. B. Svoboda DrSc.

Koncem měsíce října byl premiér Nečas na oficiální státní návštěvě v USA rámci jednal, v jejímž i s prezidentem Obamou. Při této příležitosti nabídl Spojeným státům možnost cvičit jejich vojenské piloty na vrtulnících Mi-17 ve prospěch tzv. mírových misí zejména v Afghánistánu, ve školícím středisku na území ČR. Nezastíral při tom, že tento projekt výcviku pilotů je „určitou náplastí na americké odstoupení od zájmu vybudovat v ČR a Polsku raketový deštník“. Zdůraznil, že „My jsme z hlediska strategické spolupráce mezi ČR a USA hodně politicky investovali do zapojení se k systému „Protiraketové  obrany.“ Projevil lítost nad tím, že „po té co byl ten původní projekt zrušen, tak jsme naší vinou neměli připravenou jakousi paletu dalších možných kroků a strategických projektů, kterými bychom podpořili strategické partnerství mezi ČR a USA, a teď to musíme napravit. Tato podlézavost je podle mého názoru nejen trapná a nedůstojná představitele suverénního státu ale dokazuje naznačenou paralelu s radarovým projektem v Brdech. Dá se především očekávat nerovnost postavení obou partnerů ve prospěch USA tak, jak to vyplývalo z návrhu smlouvy mezi ČR a USA o radaru, kterou se chystala podepsat tehdejší ministryně Parkanová. Návrh této smlouvy jsme tehdy analyzovali a ostře proti ní vystoupili, protože dávala americké straně jednostranné výhody, včetně nekontrolovatelného počtu amerických občanů, zakamuflovaných jako příbuzní amerických expertů, pomocného personálu, řešení možných konfliktů amerických příslušníků výlučně v americké jurisdikci apod. Původní návrh smlouvy byl mimo jiné zatížen velkým množstvím chyb a v podstatě šlo o právnický paskvil. Možná jsme tehdy přispěli k tomu, že původní návrh byl přepracován a konečná smlouva neobsahovala do očí bijící priority americké strany. Není však zaručeno, že by v případě výstavby radaru nebyly v praxi uplatňovány.    

Podle Nečase, Americká strana jak na schůzce v Bílém domě, tak třeba při jednání se šéfem zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym, návrh na vznik aliančního centra na výcvik pilotů vrtulníků v Česku přijala vstřícně. Podle premiéra Nečase jsou jednání o výcvikovém středisku, které by vzniklo v Pardubicích, teprve v počátku, byť Česko by je mohlo spustit hned. Již nyní tam odborníci cvičí afghánské piloty.

Z uvedených informací tedy jednoznačně vyplývá, že jednání o této nabídce byla rozjeta už dávno před vrcholnou schůzkou obou státníků. Je tedy otázkou, jestli k takovému záměru není nutný souhlas parlamentu, zvláště když už vlastně na našem území probíhá výcvik Afghánských pilotů a proč je takový záměr před národem utajován.

Souběžně s tím je už od roku 2010 jednáno o možnosti modernizace ruských vrtulníků řady Mi pro potřeby NATO a Evropské unie ve státním podniku LOM (Letecké opravny Malešice) . Američané se k této iniciativě připojili a nabídli finanční podporu, vědce, techniky a letecké odborníky,“ jak už tehdy řekl náměstek ministra obrany Jan Fulík. Zde je patrně skryto několik významných záludností, vyplývajících z dosavadních zkušeností plynoucích z dlouholeté politiky USA v mezinárodních vztazích, ve kterých uplatňují vždy své nadřazené zájmy bez ohledu na proklamované spojenectví. K zamyšlení stojí především ochota americké strany připojit se k naší ??? iniciativě (nebo se jedná o požadavek USA, který naši představitelé iniciativně plní?) a poskytnout např.

·         finanční podporu, která není blíže specifikovaná. Je otázkou kolik by nás tato „podpora“ stála, když se jedná o projekt ve prospěch NATO ve kterém každou „mírovou misi“ našich vojáků komplexně financuje náš stát a ne Američané.                   LOM v minulých létech údajně s finanční podporou USA opravily 12 strojů typu Mi-17 a Mi-24 pro Afghánistán. Jak velká byla tato finanční podpora, kolik to stálo naši republiku a proč to nikdo našim občanům neřekl? Nepochybně proto, že jim určitě není jedno, že to jde z jejich téměř prázdných kapes.

·         vědce rovněž nespecifikovaných odborností. Podle našeho názoru půjde s vysokou pravděpodobností o vojenské specialisty, kteří nemusí mít vůbec žádný vztah k opravám letecké techniky, nehledě k tomu, že ČR disponuje vědci a odborníky s dlouholetými zkušenostmi, kteří jsou schopni řešit nejen složité problémy oprav ale i optimalizovat procesy řízení celého technologického procesu

·         techniky a letecké odborníky.  To vyvolává úsměv na tváři zasvěcených leteckých odborníků, protože konkrétně LOM a rovněž v Praze dislokované LOK (Letecké opravny Kbely) mají zkušenosti z oprav letecké techniky v řádu desítek let, nehledě k tomu, že mohou kdykoliv navázat úzkou spolupráci s pracovníky LOK (Leteckých opraven Trenčín, které realizují opravy celé řady různých typů vrtulníků včetně dopravních Mi-17, jejich zodolnění (pancéřování a další nákladné úpravy) ve prospěch zahraniční mise v Afghánistánu a bojových vrtulníků Mi-24.

            Uvedená nabídka není blíže specifikována. Možná je to ještě předčasné, ale svědčí o hrubém podcenění kvality českých leteckých odborníků a leteckých opravářů, vyloženém ignorantství americké strany ale i neznalosti našich ministerských vyjednávačů. Pokud by naše strana souhlasila s „invazí“ amerických „odborníků“ dá se s vysokou pravděpodobností předpokládat, že za touto nabídkou se skrývá plíživé vytvoření americké vojenské letecké základny na území ČR.

            Po ukončení „mírové mise“ v Afghánistánu bylo do ČR ruským velkokapacitním speciálem přepraveno (za naše finanční prostředky) 5 dopravních vrtulníků Mi 17, na kterých byla před zahájením mise, na naše náklady, provedena modernizace za 1,25 miliardy korun, z toho asi polovinu stály západní přístroje, které jsme koupili. O jaké americké finanční účasti se tedy dá hovořit? To však není vše. Po návratu z Afghánistánu budou na těchto vrtulnících provedeny generální opravy, financované opět z našich kapes a potom předány (ne prodány), podle informací z tisku, do USA. Náklady v řádu miliard budou jistě (jak jinak) hrazeny našimi daňovými poplatníky.

            Proto jako člen občanského sdružení „Vojáci proti válce“ a občan této republiky, spolu s dalšími kolegy, žádám poslance obou komor parlamentu, aby se o tento pochybný a pro naši republiku nákladný projekt zajímali a nedopustili další ožebračování našich občanů, které naše pravicová vláda v rámci protilidových reforem před několika dny protlačila v parlamentu. Naši občané by měli proti těmto sebevražedným praktikám důrazně protestovat všemi zákonnými formami a rovněž svůj odpor proti současné vládní politice vyjádřit svým postojem ve volbách.

             Autor je emeritním prorektorem Vysoké vojenské letecké školy SNP.