KSČM

(17.1.2012) K tomuto zákonu jsem byla garanční zpravodajkou Senátu. Stalo se na 14. schůzi Senátu.

Senátorka Marta Bayerová: Děkuji, paní předsedající, pane ministře, v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona se mj. uvádí, že má naplňovat na legislativní úrovni programové prohlášení vlády ČR ze dne 4. srpna 2010, strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011-2012.

Hlavním cílem navrhované novely mělo být zvýšení transparentnosti v zadávání veřejných zakázek a posílení možnosti kontroly vynakládání veřejných prostředků, dále zjednodušení podmínek pro uchazeče a úpravy procesu výběru nejvhodnějšího uchazeče pro snazší aplikace zákona, které vzešly z požadavků praxe.

Navrhovaná opatření by měla zefektivnit vynakládání veřejných prostředků s větším důrazem na rovnou soutěž a kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

V případě přijetí všech legislativních opatření a realizace všech nelegislativních opatření byl podle odhadů předkladatelem dán prostor pro každoroční úsporu veřejných finančních prostředků ve výši 15 % z objemu veřejných zakázek, tj. 87 miliard Kč s DPH. Náklady ministerstva Úřadu pro hospodářskou soutěž a jednotlivých zakladatelů by se měly pohybovat v rozmezí kolem 1,8 mil. s DPH za rok. Projednávaný návrh zákona svědčí o snaze navrhovatele dosáhnout výše uvedených cílů, ale výsledek již tak přesvědčivý není, nakonec to tady už zaznělo.

Je to dáno zejména tím, že již původní a nyní novelizovaný zákon je svou strukturou složitý, nepřehledný a jen nesnadno srozumitelně novelizovatelný. Navíc bylo v rámci projednávání tohoto návrhu zákona v PS předloženo zhruba 250 pozměňovacích návrhů, které přinesly řadu změn, ať už zákon zdokonalujících, tak ale i komplikujících.

V této souvislosti je třeba zmínit i skutečnost, že předložení návrhu zákona do PS předcházely rozsáhlé meziresortní diskuse, ale i stanoviska různých odborných komisí, institucí a občanských společností.

Ne všechny podněty byly do návrhu zákona zapracovány, a i nyní jsou ohlasy z mimoparlamentního prostoru různorodé. Spokojenější jsou zjevně instituce podnikatelské, kritické hlasy jsou zejména z prostředí různých protikorupčních iniciativ.

Pozměňovací návrh, které máte k dispozici, se týkají tolik diskutované úpravy rozkrytí vlastnické struktury vítěze veřejné zakázky a jeho subdodavatelů. Odpůrci navrhované úpravy argumentují zejména tím, že značně zkomplikuje a zbyrokratizuje proces zadávání veřejných zakázek a že uchazeče zbytečně zatíží v případě, že by tento problém měl být řešen samostatně v nějaké jiné právní normě.

Konečně se též uvádí, že nebude problém takovouto úpravu v praxi obcházet. Domnívám se však, že v případě veřejných zakázek má stát a potažmo daňoví poplatníci právo klást na uchazeče vyšší požadavky, než je tomu v běžném obchodním styku.