Vážení čtenáři, plénum Senátu konané 8. 2. 2012 bude v historii našeho státu zaznamenáno jako den, kdy obě komory splnily to, co voličům dlouhá léta slibovaly. Příštího prezidenta republiky si zvolí sami občané. V rámci EÚ to není nic neobvyklého, protože 12 států Unie volí prezidenta právě přímou volbou, nepřímou 8 a zbylých 7 jsou konstituční monarchie.
Stanovisko, ale i většina diskuzí v médiích a mezi politiky, se skutečně zabývá převážně otázkou, jak se přímá volba prezidenta projeví uvnitř politické moci. Jaké důsledky může mít pro vztahy mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jak to může ovlivnit vztahy mezi prezidentem a vládou, jaké důsledky to může mít pro postavení Senátu a podobně.
Podle mých zkušeností je volání po přímé volbě prezidenta především vyjádřením nedůvěry poslancům, senátorům a veškerým politikům. V naší Ústavě se píše, že lid je zdrojem veškeré státní moci. A lidé to chtějí vyjádřit i svojí přímou účastí na volbě prezidenta.
Nad otázkou přímé volby prezidenta jsem uvažovala velmi dlouho, udělala jsem si několik průzkumů mezi voliči u nás ve Znojmě, mezi členy občanské iniciativy Alternativa zdola, jejíž jsem členkou.Prezentovala jsem i stanovisko občanského hnutí "OMMO", za které jsem kandidovala v komunálních volbách ve Znojmě. Konzultovala jsem tuto variantu s mnohými právníky a dalšími odborníky. Téměř všichni si uvědomují, že přímá volba prezidenta má svá rizika a může mít i negativní důsledky. Většinový byl ale názor, že nad riziky přímé volby prezidenta převažují její přednosti. A já se s tím ztotožňuji, a proto jsem hlasovala pro přímou volbu.
Z přítomných 75 senátorů bylo pro 49, proti 22, 4 se zdrželi a 6 senátorů nehlasovalo, nebo nebylo přítomno.
Jde především o to, že naše země potřebuje pro svoji stabilitu angažovanou občanskou společnost, potřebuje občany, kteří budou vstupovat do politiky i prostřednictvím prvků přímé demokracie. Rozumím sice obavám, že pod tlakem médií mohou někteří voliči podlehnout populismu a nerealistickým slibům kandidátů na prezidenta. Toho jsme ale svědky i u voleb parlamentních či komunálních.
Čemu ale příliš nerozumím, je přesvědčení mnohých, že budoucí prezident volený přímo bude natolik nekvalitní, že podlehne kouzlu moci a bude usilovat o vznik polo prezidentské, či přímo prezidentské republiky. Podle čeho nebo koho to ostatní soudíme? To opravdu někdo věří tomu, že po více než dvaceti letech budování demokracie již nejsou lidé, kteří budou chtít dělat politiku v dobré víře? Vážně již všichni věří tomu, že všichni v politice jsou lotři?
V přímé prezidentské volbě budou voliči chtít volit prezidenta, který spíše sjednocuje než rozděluje a za nějž by se nemuseli stydět.
I kdybych se mýlila a přímá prezidentská volba by dopadla jinak, větší fraška a ostuda než poslední volby prezidenta poslanci a senátory to bude jen stěží.
Protože "uplatit" několik zákonodárců je rozhodně těžší, než uplatit několik milionů voličů.