KSČM

Vážení čtenáři, poslední dobou dostáváme od celostátních médií tolik informací, že nevíme, které jsou pravdivé a které jsou smyšlené a nebo patřičně upravené našimi redaktory. Zprávy z obou komor Parlamentu ČR jsou často vytržené z kontextu. Toho pak využívají někteří "rádoby" politici ke svým pomluvám. Věřte mi, že s těmito praktikami mám sama osobně dost zkušeností i ve městě Znojmě.

 V posledním čísle časopisu "Květy" jsem se dočetla, jek senátoři schvalují zákony postoupené Poslaneckou sněmovnou s "chybami". Ale dotyčná autorka již nedodala, že oba zákony byly doručeny a podepsány příslušnými zástupci ze sněmovny do Senátu v jiném znění, než ve kterém je poslanci schválili. Rovněž slib prezidenta, který měl nově zvolený Miloš Zeman při inauguraci číst, měl chybný text. Opět za to byla zodpovědná Poslanecká sněmovna. Jenomže prezident text uměl nazpaměť, a proto  předešel trapné situaci, do které se ho možná někdo snažil dostat.  Jsou to opravdu jen "omyly" a nebo schválnosti, které jsou účelově vyráběny? Komu slouží? To jsou otázky, které si v poslední době kladu.

Prezident ČR Miloš Zeman se zúčastnil 2. sjezdu Rady seniorů a ve svém vystoupení se tvrdě postavil proti vládní důchodové reformě a zvláště proti druhému pilíři reformy, který by představoval doslova odsání peněz ze státního systému a zhoršení pozice důchodců.

Podle prezidenta je pro většinu důchodců výhodný starobní důchod z prvního, tzv. průběžného pilíře. Je přesvědčen o tom, že je nutno hledat opatření, která by postavení seniorů zlepšila. Navrhuje zavést např. jednotnou valorizační dávku bez ohledu na výši důchodu.

Prezident Miloš Zeman se rovněž na sjezdu věnoval otázce církevních restitucí. On byl jedním z razantních kritiků tohoto zákona. Ale když už tento zákon bývalý prezident Klaus podepsal, snaží se Zeman prosadit u církve, aby alespoň část těchto prostředků byla věnována na zbudování sítě hospiců pro seniory, aby se konce života mohli dožít v důstojnějším prostředí, než které poskytuje naše zdravotnictví formou léčeben dlouhodobě nemocných.

Opoziční levicové strany v Parlamentu  se snaží  docílit, aby vydávání majetku církvím nebylo zahájeno dřív, než Ústavní soud  rozhodne o všech námitkách  proti tomuto zákonu. Byla jsem jedna z těch, která podepsala žalobu proti tomuto zákonu.

Vážení čtenáři, ráda bych se ještě vrátila k čtvrtečnímu zasedání pléna Senátu a to k návrhu ministra Blažka o soudních poplatcích. Tento návrh nás vrátil k prezidentské amnestii, ke které jsem vyjádřila své stanovisko podpisem ústavní žaloby. V důvodové zprávě se uvádí, že: " amnestie má velmi negativní důsledky na poškozené, kteří řádně uplatnili  své právo požadovat náhradu škody po pachateli. Tito poškození musejí vynakládat nemalé prostředky na zaplacení soudního poplatku, přestože  v případě, kdyby prezident svého práva nevyužil, mohli by získat pravomocné a vykonavatelné rozhodnutí, aniž by byli povinni hradit soudní poplatky". Pro návrh jsem hlasovala, ale chci upozornit na to, že amnestie a její kontrasignace premiérem byly minimálně zmetkem, když už ne zlým úmyslem. Za zmetky se v běžném životě platí, platí viníci. My jsme přijali zákon, díky němuž za zmetky politiků zaplatíme všichni daňoví poplatníci.