KSČM

Vážení čtenáři, vzpomínám si, jak jsme společně s mými přáteli před dlouhou dobou (nyní již třinácti roky) v prostorách Louckého kláštera dostali do rukou první vydání regionálních novin - Znojemský týden. Tenkrát byl jejich autor a duchovní otec Zbyšek Dřevojan plný napětí, jak se budou jeho noviny na veřejnosti prezentovat a jak ustojí konkurenci do té doby jediných soukromých novin "Znojemsko", o jejichž původu a privatizaci do rukou Mrvy  z doby minulého režimu se nechci zmiňovat.

Po tolika letech všichni , kdo sledujeme regionální tisk, víme, že Znojemský týden jsou nejčtenější noviny v okrese. Tento týdeník je objektivní, naprosto demokratický, nepřináší zkreslené informace, neuráží  jako "Znojemsko" a respektuje svobodu slova. 

Je mi nesmírně líto, že pan Zbyšek Dřevojan již není mezi námi. Odešel tak, jak celou dobu žil. V pracovním nasazení, ve své redakci na svém pracovním křesle. Za léta naší spolupráce mezi námi nebyly žádné problémy, naopak, vycházeli jsme si vstříc. Pana Zbyška Dřevojana jsem si vždy vážila a oceňovala jsem jeho přístup k prezentovaným informacím. Věřím, že jeho odkaz - Znojemský týden - bude žít dál.

Vážení čtenáři, minulý týden se uskutečnilo zasedání pléna Senátu. Jedním z projednávaných bodů bylo sdělení Komise Evropského parlamentu a Radě - Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie. K této problematice jsem se vyjádřila tak, že východisko z narůstající chudoby, sociálního vyloučení a nezaměstnanosti je třeba hledat daleko odvážněji a mimo stávající postupy. Možná, že jste zaregistrovali, že v České republice skončila kampaň za podporu  Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný základní příjem. Příčiny neúspěchu této evropské občanské iniciativy mohly být i v tom, že požadavek na zavedení všeobecného, nepodmíněného, individuálního a dostatečně vysokého základního příjmu byl maximalistický. V tom mohl mnohé šokovat a odrazovat.

Požadavek zavedení základního příjmu má však stoupence i mezi renomovanými ekonomy. Stoupencem základního příjmu je i šéf Hamburského institutu pro světovou ekonomiku Thomas Straubhaar. Zavedení základního příjmu považuje za daňovou reformu, která sloučí různé kanály přerozdělování daní do jednoho.

Výši základního příjmu odhaduje na 600 až 700 EUR měsíčně. Nejsympatičtější na celé myšlence základního příjmu je nový pohled, nový způsob přemýšlení nad narůstající chudobou a nezaměstnaností nejen u nás, ale v celé Evropě. Přibývá potřeba práce dosud neplacené, jako jsou mnohé aktivity v oblasti sociální péče, vzdělávání, ochrany životního prostředí. Základní příjem by mohl umožnit, aby se lidé zabývali i těmito pracemi.

Nepodceňuji význam opatření, která jsou navrhovaná. Ale je důležité hledat i jiná řešení, byť nám mohou z počátku připadat nesmyslná.