Kontakty
Vystoupení v Senátu
Zpět na seznam
Vystoupila jsem s výhradami k zákonu o tzv. dětských skupinách
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové.
Jako žena, matka, pedagožka mám k návrhům zákonů týkajících se dětí vztah nejenom racionální. Snad právě proto mívám s těmito návrhy někdy problém. Je tomu tak i s tímto návrhem. Opravdu jsem na rozpacích. Uznávám samozřejmě, že pro mnohé mladé rodiče je dnes těžké zaměstnání, když nenajdou volné místo pro své dítě v mateřské školce.
A pro mnohé z nich to znamená i existenční ohrožení a nízkou míru kvality života, jejich rodiny včetně dětí. A v tomto smyslu zákon vítám. Vadí mi ale některé věci na tomto zákoně.
Vadí mi, že tady budou dvě skupiny dětí, které navštěvovaly předškolní zařízení. Ty šťastnější z mateřských školek projdou kvalitní předškolní výchovou a vzděláním. Ty méně šťastné o to budou v dětských skupinách ochuzeny. To se s nimi ale může táhnout celý život.
V této souvislosti si vás dovoluji upozornit na vystoupení Jiřího Zlatušky v diskusi k tomuto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, který z uvedených důvodů navrhl jeho zamítnutí. Když jsem o tomto aspektu s mnohými diskutovala, tak namítali, že rodiče přece poznají, jak kvalitní je personál v dětské skupině a své děti svěří jen těm kvalifikovaným. Ale chci vás ubezpečit – a vy to víte asi také –, že tomu tak bohužel u všech rodičů není. Nebo to tak i být může, ale jejich životní situace jim neumožní si kvalitní dětskou skupinu vybrat.
Jako kantorka jsem sice pracovala se staršími dětmi na gymnáziu, ale vážně si nedovedu představit, že např. o dvacet dětí ve věku od jednoho roku do zhruba šesti let se starají pouze tři pečovatelé. Stejně tak mám problém s tím, že v dětských skupinách nemusí být poskytovány stravovací služby.
Teď řeknu jenom perličku. Když jsem učila na gymnáziu, tak jsem si se svým jedním studentem na prázdninových brigádách vyměňovala řízky. On měl kuřecí a já jsem měla vepřové, tak jsme si to takhle měnili. Teď je to opravdu legrace, teď to beru tak vážně. Je možné, že i ty svačiny a jídla mohou dělat sociální problémy. Může se to rozlišovat. Ne každá maminka je schopná nebo ochotná, mohou tam být lecjaké rozdíly.
Opět na námitku, že do takových skupin nemusí rodiče své děti dát, zdůrazňuji, že mnozí rodiče nebudou mít na vybranou. V důvodové zprávě se mj. uvádí, že díky tomuto návrhu zákona by se do pracovního procesu mohlo zapojit několik desítek tisíc rodičů. Chtěla bych se ale paní ministryně zeptat, zda při stávající míře nezaměstnanosti a stávajícím počtu volných pracovních míst vůbec mají tihle rodiče šanci tu práci získat?
Závěrem chci obecně poznamenat, že v projednávaném návrhu zákona cítím více zájem o práci rodičů, než o kvalitní výchovu a vzdělávání jejich dětí. Jistěže je to propojené, souvisí to spolu, ale zdá se mi, že se nám v tomto návrhu zákona ztrácí to, o co by nám mělo jít, a to jsou ty děti. Děkuji vám za pozornost.