Kontakty
Volby 2014
Zpět na seznam
Nepublikovaný rozhovor pro Parlamentní listy
Na podzim roku 2015 se bude u příležitosti výročí osvobození od nacismu konat v Česku a Slovensku velké turné ruského sboru Alexandrovci. Celé turné v České republice oficiálně zaštítí prezident republiky Miloš Zeman. Vy jste se pro přijetí záštity prezidenta angažovala. Nebojíte, se, že česká veřejnost prezidentovu podporu přijme negativně?
MB: V Čechách je nesporně mnoho lidí, kteří přijímají většinu aktivit pana prezidenta negativně. Bude to tak jistě i při jeho podpoře turné Alexandrovců v České republice. Já jí samozřejmě takto nevnímám. Před několika dny vydalo vedení Unie českých spisovatelů stanovisko nazvané „Odmítněme zpěv války!“. Považuji za správné připravovat za „zpěvu války“ koncerty celosvětově respektovaného pěveckého souboru.
Premiér Bohuslav Sobotka údajně odmítl převzít záštitu nad touto akcí kvůli současné situaci okolo Ukrajiny a Ruska. Co tomu říkáte?
MB: Nekomentuji události, které se měly stát „údajně“.
Když je řeč o dění na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin se chce příští týden na summitu v Minsku sejít se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Očekáváte, že zde dojde k průlomu v rusko-ukrajinském konfliktu?
MB: Přála bych si to, ale současně tomu příliš nevěřím. Obávám se, že v tom konfliktu je již příliš mrtvých, zraněných, běženců, dezinformací, nenávisti a současně i příliš peněz a zájmů významných hráčů. A to nejen ruských či ukrajinských.
Jak hodnotíte výrok předsedy ukrajinského parlamentu Turčynova, který požaduje od Evropy vojenskou pomoc, „aby odvrátila ruský vojenský útok“? Rusko podle něj chce překreslit hranice států a ohrožuje bezpečnost Evropy.
MB: Rozumím tomu, že Turčynov požaduje vojenskou pomoc. Vždyť podle samotných ukrajinských představitelů je ukrajinská armáda ve velmi špatném stavu. Nemyslím si ale, že Rusko chystá vojenský útok. Spíše mám pocit, že dělá vše proto, aby se do konfliktu uvnitř Ukrajiny nenechalo vtáhnout. Jinak souhlasím s tím, že tento konflikt ohrožuje bezpečnost Evropy.
Nakolik podle vás ovlivní naši ekonomiku válka na Ukrajině a oboustranné sankce vyhlášené Evropskou unií a Ruskem?
MB: To neumím odhadnout, ale podle reakcí představitelů našich podnikatelů i odborů soudím, že ten dopad může být poměrně značný. Jen mám obavy, aby zejména představitelé podnikatelů nezneužili této situace k tlaku na omezování práv zaměstnanců.
Máte nějaký vzkaz pro ty, kteří volají po ještě přísnějších sankcích vůči Rusku?
MB: Akce vyvolávají reakce, sankce vyvolávají protisankce. To může být nekonečné a obě strany poškozující. Nezbývá než trpělivě jednat. Jestliže jsem výše řekla, že neočekávám od jednání v Minsku nějaký průlom v řešení konfliktu, pak ale zdůrazňuji, že je to jediné možné řešení. Již nyní se také mluví o tom, že bv v září měla pokračovat jednání za účasti představitelů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.
Máme tu výročí 21. srpna 1968. Co říkáte obavám těch, kteří tvrdí, že nám opět hrozí podobné nebezpečí? A je důvod se v současné době obávat Ruska?
MB: Ti, kteří se takového nebezpečí obávají, nemají zřejmě smysl pro realitu. Tenkrát jsme přeci byli členy Varšavské smlouvy a byla to vojska zemí tohoto paktu, která do naší země vstoupila. Nyní jsme členy NATO a vstup ruských vojsk na naše území by byl možný jen v rámci celosvětového konfliktu, v rámci nové světové války.
A jestli se máme obávat Ruska? Jako malá země ve středu Evropy bychom se mohli, na základě historických zkušeností, obávat snad všech sousedů, natož pak všech velmocí.
Jenže opět, to by za dnešních podmínek přicházelo v úvahu asi jen v rámci celosvětového konfliktu.
Prezident Zeman označil Rusko za našeho dlouhodobého partnera v boji proti islámskému terorismu a řekl, že bychom si měli uvědomit, že ukrajinská krize je jen střednědobá. Souhlasíte s tímto postojem?
MB: Měli bychom skutečně usilovat o to, abychom měli ve světě dlouhodobě partnery a ne nepřátele. To platí i pro Rusko. A souhlasím i s tím, že ukrajinská krize se sice brzy nevyřeší, ale současně nemůže být dlouhodobá. Věřím tomu, že jednání povedou k jejímu ukončení. Již nyní přináší mnoho lidského utrpení.
Měli bychom ve světle událostí na Ukrajině, Krymu, v pásmu Gazy, Iráku či po úmrtí českých vojáků v Afghánistánu nějakým způsobem změnit naši obrannou a zahraniční politiku?
MB: My žádnou koncepční a všeobecně respektovanou obrannou či zahraniční politiku nemáme. My jsme mistři neustálých změn. Takže ano, nějaké změny asi zase přijdou. Lépe by ale bylo, kdybychom si konečně vyjasnili, co je v našem dlouhodobém zájmu. A z toho pak vyvodili i obrannou a zahraniční politiku.