KSČM

Vážení čtenáři, od středy do čtvrtka 22. až 23. 10. se konalo poslední plenární zasedání v tomto volebním období Senátu. Jedním z důležitých bodů byl útok na družstevní záložny. Ty prošly po roce 1989 dramatickým vývojem a další milník v jejich životnosti je čeká. Řeč je o novele z vládní dílny, zabývající se regulací družstevních záložen, které mají v českém prostředí dlouholetou tradici, bohužel pošramocenou v posledních dvaceti letech. První družstevní záložny vznikaly v českých zemích již ve druhé polovině 19. století. Až do 30. let minulého století peněžní družstevnictví kvetlo a bylo úspěšnou součástí širokého družstevního hnutí.

Družstevní záložny tvoří celkově 0,6% finančního trhu. Finanční družstva jsou v řadě zemí nesmírně důležitá. Jejich důležitost vyzvedl v poslední době i Evropský parlament, když v roce 2013 schválil zprávu o přispění družstev k překonání krize.

Možným spouštěčem novely se stala zpráva MMF z roku 2012. Ve zprávě se konstatuje, že sektor družstevních záložen neplní své sociální funkce a že je potřeba sektor restrukturalizovat. Novela, předložená MF se snaží návrhy MMF implementovat a používá i tyto termíny v důvodové zprávě.

Záložny skutečně byly spíše vnímány jako menší banky a nezohledňovaly klasické družstevní principy.

V tomto ohledu je novela krok správným směrem. Družstva se mají chovat jako družstva, nelze je nutit, aby byly „ mini bankami“.  Je rovněž pravda, že některé části sektoru se nenacházejí v ideální ekonomické situaci. Varující je především poměr úvěrů se selháním k úvěrům celkem, který u bank dosahuje okolo 6 - 7%, zatímco u některých záložen se pohybuje i mezi 20 - 30%.

I ti, kteří se v sektoru pohybují, nejsou lichváři a nezaložili na tom svoje podnikání, novelu vítají a souhlasí s ní.

Je tu ale jeden háček. Jedná se o ustanovení týkající se limitu členského vkladu vůči splacenému základnímu členskému vkladu. Poměr je ustanoven na 1 : 10, což v praxi může vést ne k očištění sektoru a postavení na zdravý základ, ale k jeho likvidaci.

Senátorka Wágnerová podala pozměňovací návrh společně s kolegyní paní Vrecionovou,    poměr hlasů byl 3:3, pozměňovací návrh prošel. Pozměňovací návrh neznamená nic jiného, než,  že se odsunuje účinnost celé této úpravy. Návrh k Ústavnímu soudu by šel ale v okamžiku, kdy  nevypuknou reálně žádné změny v kampeličkách, které by byly už nevratným způsobem realizovány.

Škoda pro kampeličky, ale hlavně pro lidi, kteří tam své úspory mají, by nenastala. Podléhalo by to tomu posouzení Ústavního soudu a ten ať rozhodne, ať se vyjádří k ústavnosti tohoto řešení. Jinak samozřejmě ten návrh zákona přináší mnoho dobrých řešení.