Kontakty

Gymnázium Dr. Karla Polesného

Znojmo

 

e-mail:

bayerovi@gmail.com

Bayerová KSČMSenátVystoupení v Senátu

Vystoupení v Senátu

K otázce amerického radaru v ČR

(21.12.2009)

1. schůze Senátu v sedmém volebním období (listopad 2008)



Hned na 1. schůzi Senátu v sedmém volebním období (listopad 2008) jsem vystoupila k projednávání ratifikace smluv mezi ČR a USA o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států na našem území a o právním postavení amerických sil, které ji budou obsluhovat,

Kopie stenozáznamu:

 

Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, mám tu čest vystoupit dnes poprvé před vámi jako vaše nová kolegyně. Dovolím si vás proto úvodem ubezpečit, že si členství v tomto Senátu velice vážím. Vážím si tohoto orgánu a vážím si každého z vás, kdo jste byli do Senátu zvoleni a pracujete zde léta.

Stala jsem se senátorkou po 27 letech práce v komunální politice, a to jak na úrovni zastupitelky, radní, místostarostky v mém rodném městě Znojmě. Šest let mám za sebou v Poslanecké sněmovně. Vždycky jsem se snažila řešit problémy věcně a ve prospěch voličů. Ať již byli jakékoli politické orientace či vyznání. Vždycky jsem mluvila a spolupracovala se všemi, kteří se mnou mluvit a spolupracovat chtěli.

Jde-li o řešení problémů občanů naší země, je pro mne politická orientace mých kolegů naprosto nedůležitá. Proto se těším na spolupráci s vámi všemi

A teď už věcně k projednávanému bodu. Považuji za vážné některé nejasnosti kolem termínů a způsobu projednávání této dohody v Senátu. Víme, že termín projednávání byl v poslední době několikrát změněn. A to z důvodů mně ne zcela jasných. Nejasný je zřejmě spěch, se kterým se v Senátu činí, ačkoli pan premiér nám ve Sněmovně jako poslancům několikrát jasně zdůrazňoval, že času na projednávání této dohody je dostatek. Tento spěch se mi zdá ku škodě zejména proto, že dosud neznáme jasné stanovisko budoucí americké administrativy k těmto dohodám a nejasné jsou i podmínky jejich schválení v našem Parlamentu.

Jistě jste zaregistrovali různá stanoviska právníků k otázce, jakou většinou mají být dohody schváleny a také to, že poslanci sociální demokracie hodlají předložit tuto otázku Ústavnímu soudu. Domnívám se proto, že není-li důvod ke spěchu a nemáme-li k dispozici některé relevantní informace, je to naopak důvod pro odročení tohoto bodu k projednávání. Připojuji se tedy k návrhu svého kolegy pana senátora Balína dle § 117 b) čl. 1 na posouzení mezinárodních smluv ústavním pořádkem.

Za druhé, v diskusi jistě zazní celá řada názorů a připomínek, zaměřím se pouze na jeden problém, který považuji za důležitý. Jde totiž o samo napojení naší bezpečnosti. Ve svém programovém prohlášení zdůrazňovala naše vláda potřebu zapojení do nadnárodních bezpečnostních struktur.

Zvýrazňovala úlohu NATO, deklarovala nedělitelnost euroatlantického bezpečnostního systému. To jsou jasně vymezené prostory a směry naší zahraniční bezpečnostní politiky, k nimž vláda má mandát.

Hned v prvním odstavci předkládací zprávy, kterou máme k dispozici, vláda uvádí, že dohoda o radarové stanici je „výsledkem kontinuálního úsilí české zahraniční politiky o zapojení do systému protiraketové obrany Spojených států“. Není to tedy žádná kolektivní bezpečnost, ale dvoustranný vztah, kterým jsme začleňováni do systému obrany druhého státu. Obávám se, že na tom nic nemění ani v dohodě deklarovaný úmysl zapojit systém protiraketové obrany USA do struktur NATO. Jestli je to skutečně tak reálné, potom vyčkejme, až se tak stane. Nepřekvapí vás jistě, tudíž že preferuji zajištění bezpečnosti naší země spíše jejím začleňováním do nadnárodních bezpečnostních struktur. Cesta dvoustranných smluv ať s kýmkoli naši bezpečnost neposiluje. Měli bychom usilovat tedy o rozšiřování, nikoli o oslabování naší účasti v systémech kolektivní bezpečnosti.

Škoda, že tu pan premiér není, ale on mne dnes svou řečí navedl na to, když vzpomínal na rok 1968, kdy jemu i mně bylo 12 let, jsme stejný ročník. V rámci volební kampaně jsem dostala několik otázek, jak posuzuji vstup tenkrát sovětských, ruských vojsk k nám do republiky. A já jsem na to - možná jste i v televizi viděli moji reakci - řekla, že jsme se měli poučit, a od té doby ani noha cizího vojáka u nás v republice. A na tom si trvám. A myslím si, že mne dnes pan premiér na to navedl.

Děkuji vám za pozornost.

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena