KSČM

(24.3.2010) Vyšel v Haló noviny dne 20.3.2010

Válka v Afghánistánu není legální, je nemorální

Ve středu jste vystoupila v Senátu k žádosti vlády o posílení české vojenské mise v Afghánistánu.

Vzhledem k tomu, že jste nehovořila k dané otázce poprvé, senátoři asi spíš čekali, že budete tlumočit neměnné stanovisko KSČM. Vy jste však – přiznám se, že pro mě dost překvapivě - zvolila jinou taktiku. Přiblížíte nám, co jste řekla svým kolegům v horní komoře parlamentu?

Citovala jsem jednoho amerického diplomata a jednoho významného amerického politika. Jistě nemusím připomínat, že to rozhodně komunisté nejsou. V druhé polovině loňského roku odstoupil ze své funkce americký diplomat, který pracoval jako představitel amerického ministerstva zahraničí v afghánské provincii Zábul. Ve svém dopise svým nadřízeným odůvodnil své odstoupení mj. i těmito slovy. Dovolte mi ho citovat:

»Mám vážné pochybnosti o naší současné strategii, také o budoucím plánovaném postupu. Důvod mého odstoupení však netkví v okolnostech, jak je tato válka vedena, nýbrž v tom, že mi není jasné, proč je vedena, a s jakým cílem. Vyjádřeno jednodušeji - nevidím žádný smysl v akceptování našich dalších amerických ztrát a plýtvání zdrojů, abychom podporovali afghánskou vládu v konfliktu, který je v principu 35 let trvající občanskou válkou.«

Cituji přesně, nic si nevymýšlím. Kolegům jsem z dopisu amerického diplomata četla dál: »Podle mého názoru neexistuje jediný důvod riskovat v Afghánistánu životy našich mladých mužů a žen. Jestliže by se v Afghánistánu skutečně jednalo o rozbití al-Kájdy, pak bychom museli konsekventně vpadnout také do západního Pákistánu a stejně tak do Somálska, Súdánu, Jemenu atd. Naše prezence v Afghánistánu ale namísto toho vedla k destabilizaci a k rebelii Pákistánu, kde je nutné se vážně obávat, že oslabená nebo dokonce svržená vláda ztratí kontrolu nad svými atomovými zbraněmi. Jestliže by nám tedy skutečně šlo o al-Kájdu, museli bychom obsadit Pákistán a ne Afghánistán.«

To si onen Američan dovolil opravdu dost. Zmínil se třeba také o tom, jaké trauma si mnozí vojáci odvážejí ze své mise – pokud ji přežijí - domů?

Mějte trochu trpělivosti, budu citovat dále. »Tisíce našich vojáků se vrátily domů s fyzickými, duševními zraněními, z nichž některá se nezahojí nikdy nebo se časem dokonce zhorší. Mrtvé předáváme jejich rodinám, které musíme ujistit, že jejich milovaní nepozbyli života, budoucnosti a snů nadarmo. Já už nyní nevěřím, že před tyto rodiny můžeme předstoupit s dobrým svědomím. Z tohoto důvodu podávám tímto výpověď.« Dopis, z kterého jsem citovala pouze úryvky, byl celý zveřejněn v německém Frankfurter Rundschau loni 10. prosince. Pokud někdo budete mít zájem, ráda mu na něj zašlu odkaz.

V úvodu jste mluvila rovněž o významném americkém politikovi, na kterého jste se odkázala. O koho konkrétně šlo?

I zde dám přednost citaci. Autor těchto slov je snad známější. Je jím významný republikánský kongresman Ron Paul. Při projednávání rezoluce na ukončení války v Afghánistánu začátkem letošního března mj. řekl:

»Talibán ani afghánská vláda neiniciovaly konflikt proti Spojeným státům. Z důkazů, které máme proti atentátníkům, vyplývá, že možná dva z nich prošli Afghánistánem. Akce se plánovala v Německu, Španělsku a tady v USA. Byli trénováni na naší vlastní půdě. Vytvořila se iluze, že tato malá skupina měla v úmyslu provést konspiraci společně s bin Ládinem. V současné době nemáme k dispozici žádné podklady, abychom mohli obhájit toto tvrzení. Jistě, bin Ládin s touto akcí velmi sympatizoval, tento plán se mu musel velmi líbit, a jistě měl i zájem na tom, aby mu byl připsán.

Tato válka není legální, tato válka je nemorální, tato válka není v souladu s naší ústavou, můžeme s jistotou říci, že je to nelegitimní válka, nemá skutečně žádný smysl. Vždyť Talibán nás 11. září nenapadl.« Konec citátu.

Musím se zeptat: Kde jste k vystoupení amerického kongresmana přišla?

Celé vystoupení Rona Paula si lze přehrát na YouTube. Odkaz mohu opět zájemcům předat. Pro úplnost dodávám, že pro rezoluci za ukončení války v Afghánistánu hlasovalo 65 amerických kongresmanů, 356 jich bylo proti. Takhle nějak ale začínal v americkém kongresu i proces ukončení války ve Vietnamu. My, komunisté, se rozhodně nechceme podílet na vysílání našich vojáků do nesmyslné války. Proto ani nepodporujeme posílení našeho vojenského kontingentu v Afghánistánu.

Jak na vaše vystoupení reagovali senátoři či senátorky?

Reakce na můj příspěvek od žen nebyla vůbec žádná. Ve čtvrtek mne oslovily pracovnice Senátu a říkaly mi, že se mnou ve středu zcela souhlasily, ale bohužel, nemohly se projevit. Reakcí na můj příspěvek byly docela »opovržlivé« názory kolegů senátorů především z pravice, ale i několik sociálních demokratů – pět - souhlasilo s povýšením počtu kontingentu. Překvapil mne kolega Vladimír Dryml, který obhajoval válečný způsob řešení problémů v těchto oblastech. Tak nevím. Máme sice demokracii, ale jakmile někdo hlasuje dle svého názoru, ostatní mu to dají patřičně najevo.

Kdo je Ron Paul? Reprezentuje libertariánské křídlo Republikánské strany. Pravidelně hlasuje proti programům státních výdajů všeho druhu, čímž občas dráždí své spolustraníky.

V souladu s jejími principy formuje své politické názory. V zahraniční politice preferuje neutralitu (je pro to neuzavírat bilaterární smlouvy s žádnou ze zemí, obchodovat se všemi). Nesouhlasí s preventivní válečnou politikou, nemá však námitky proti obranné válce, která by byla schválena Kongresem. Hlasoval proti zahájení války v Iráku, které nedostalo podporu OSN, a kritizuje americkou přítomnost v této zemi - tvrdí, že nejenže nepřispívá ke zvýšení bezpečnosti Američanů, ale naopak rozdmýchává další násilí. Poznámka redakce - zdroj Wikipedie.

20. března 2010, Marie KUDRNOVSKÁ