Kontakty
Návrhy zákonů
Změna jednacího řádu Senátu
Připravila jsem návrh změny zákona o jednacím řádu Senátu, který jsme spolu s kolegy, komunistickými senátory, podali na jednání 7. schůze Senátu, která se konala 28.5.2009.
Stenografický zápis z projednávání tohoh návrhu zákona najdete zde
Jak kdo hlasoval o zamítnutí našeho návrhu najdete zde
Návrh zněl takto:
Zákon
ze dne ... 2009,
kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 172/2004 Sb. a zákona č. 625/2006 Sb., se mění takto:
V § 21 odst.1. se v první větě číslovka 5 nahrazuje číslovkou 3.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení
Důvodová zpráva
Obecná část:
Senátorské kluby sehrávají v činnosti Senátu významnou roli. Umožňují svým členům nejen adekvátní vliv a aktivnější účast na činnost Senátu, ale také jim zajišťují potřebné materiální, administrativní, informační a další zázemí.
Stávající úprava počtu členů nutných pro založení senátorského klubu vycházela mimo jiné i z potřeby srovnatelné úpravy s Poslaneckou sněmovnou, jejíž jednací řád v tu dobu požadoval pro založení poslaneckého klubu 10 poslanců.
Přijetím zákona 573/2006 Sb. byl však počet členů nutných na založení poslaneckého klubu snížen na tři. Znamená to tedy, že v Poslanecké sněmovně dostačuje nyní k založení poslaneckého klubu 1,5 procenta z celkového počtu poslanců. V Senátu je však k tomu nutných 6,2 procent, tedy více než čtyřnásobek z celkového počtu senátorů.
Tento nepoměr vyniká tím spíše, že ke zvolení senátora nestačí příslušné místo na kandidátce a zisk pěti procent hlasů, ale musí ve volbách zvítězit nad ostaními kandidáty většinově. Takto zvolení senátoři by proto měli mít minimálně stejnou možnost zakládat své kluby, jako tomu je u poslanců.
x x x
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a pouze s ohledem na změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny posiluje demokratičnost i v Senátu.
Navrhovaná úprava se netýká mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy.
Nároky na veřejné rozpočty se nepředpokládají, náklady na činnost klubů jsou hrazeny z rozpočtu Kanceláře Senátu.
Zvláštní část:
K čl. I
Navrhovaný počet senátorů nutný pro založení senátorského klubu se v procentuálním vyjádření přibližuje úpravě v Poslanecké sněmovně. Činil by 3,7 procenta z celkového počtu senátorů (nyní je to 6,2%, v PS je to nyní 1,5%).
K čl. II
Z věcné podstaty návrhu zákona není důvodu proto, aby jeho účinnost nemohla nastat dnem vyhlášení.
Promítnutí navržených změn do stávajícího znění
zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
§ 21
(1) K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 3 senátorů.
(2) O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. Klesne-li počet členů klubu pod potřebný počet senátorů pro ustavení senátorského klubu, klub zaniká.
(3) Senátorský klub po svém ustavení písemně oznámí předsedovi Senátu název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu v Senátu a jeho orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Oznámí též jména senátorů, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu je senátor povinen písemně oznámit předsedovi klubu a předsedovi Senátu.
(4) Jménem senátorského klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem senátorského klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda.